Zápis ze setkání zástupců programů School food 4 change a Skutečně zdravá škola v Nitře
V poznámkovém bloku mi přibylo sedmnáct položek: 1) napsat na nástěnku „Nevyhazuj jídlo“ jazyky, kterými mluví děti ve svých třídách, 2) jít na stravování u velkých dětí přes výživovou hodnotu – nají se, ale nepřiberou, 3) otevřená jídelna pro rodiče – 2x ročně, umožnit oběd ve školní jídelně atd. atd. Některé poznámky mažu rovnou, jsou příliš nereálné, jiné posílám jako tipy kolegům. Plna dojmů a optimismu odhaduji, že tak polovinu nápadů postoupím dál k řešení, pár z nich zkusíme a jestli se 2 – 3 ujmou dlouhodobě, bude to úspěch. Ale to stačí, postupujeme drobnými nenásilnými krůčky kupředu. Jen tak něco můžeme trvale změnit.
Během dvoudenního setkání o školním stravování, zdravém jídle a udržitelnosti stravovacích návyků v Nitře jsem potkala spoustu inspirativních lidí a slyšela mnoho dobrých nápadů. Současně věřím, že jsem i pár dobrých myšlenek a příkladů dobré praxe poslala dál i já.
Na Slovensku se sešli zástupci škol nebo školních kuchyní z Čech, Německa, Estonska, Itálie, Maďarska a organizátoři, tedy Slovensko. Delegaci asi 30 lidí, převážně žen, převážně učitelek, hostily tři základní školy z Nitry. Ukázaly nám to nejlepší ze své výuky a zaměření i rozličných programů tematicky souvisejících se stravováním a zdravým životním stylem. Jestli mě něco překvapilo? Ano. Například infrasauny, které vybudovali na ZŠ kniežaťa Pribiny a děti se dvakrát týdně během odpolední družiny chodí saunovat. Dále děti pletoucí košíky z pedigu, tak umět, že bych to lépe nezvládla anebo jak dobře vypadá stůl ve školní jídelně, na který dáte ubrus a květinu.
Všechny navštívené školy pojaly jejich účast v programech komplexně. A o to jde. Programy se opírají o čtyři pilíře: zásady a vedení, jídlo a udržitelnost, vzdělávání a učení, komunitu a partnerství. Jednotlivé kapitoly dohromady tvoří celoškolní přístup ke stravování. Nemůžete jíst zdravé jídlo bez přihlédnutí k ekologické stopě nebo vyhazovat jídlo, které nebudu jíst, jenom proto, že ho mám zaplacené. Cílem programů je změna smýšlení dětí, rodičů i vychovatelů.
Občas s těmito ušlechtilými snahami pomůže stát. Například v Estonsku je zakázaný prodej energetických a kofeinových nápojů do 16 let a regulovaný do 18 let. U nás v ČR se podobné úpravy zákona snad brzy dočkáme. Nicméně se jistě shodneme, že lepší by bylo vychovat sebevědomé dítě, které bude znát všechna rizika spojena s koupí takového nápoje, ustojí nápor okolí a sám vyhodnotí, zda ho potřebuje či naopak. Prevence a zodpovědnost je cestou. Ale vyprávějte to puberťákům, že ano… A kdo z nás si jednou za čas nezahřeší?! Jenže děti jsou děti a mají hřešit zmrzlinou a chipsy.
Do programu Skutečně zdravá škola jsme se přihlásili, abychom zlepšili jídlo z naší kuchyně, samostatnost a vzdělávání dětí ve škole a udělali něco navíc pro ekologii a přírodu i společenské klima. Aby se nám lépe žilo. Proč? Protože můžeme. Dává nám to smysl.
Jsme teprve na začátku programu, ale smýšlením a nastavením priorit jsme už v cíli. Teď zbývá jen proměnit morální hodnoty v činy:).
